Dějiny fotografie prostřednictvím čtení konkrétních zajímavých snímků. Od září 2014 též na http://reportermagazin.cz, seriál Tajemství historické fotografie.

Muži Maroldova panoramatu

Panorama, jímž se Luděk Alois Marold zapsal jako umělec zapsal do širšího povědomí, bylo vytvořeno roku 1898 pro Výstavu Architektury a inženýrství na pražském výstavišti.

,,Zapíchneme toho, který to vše vymyslel!", můžeme číst v podtextu snímku umělecké skupiny, která pracovala na Maroldově panoramatu bitvy u Lipan. Oním bodaným mužem se štítem není ovšem Luděk Marold, jak bychom očekávali, ale Karel Rašek. Marold  stojí  s napřaženou rukou nad ním vedle Karla Štapfera, držícího kopí. O pařez se opírá Václav Jansa, bodá Theodor Hilšer. Kompozici vpravo dole vyvažuje klobouk. Kdo exponoval, nevíme. Je dost dobře možné, že to byl jeden ze zobrazených  umělců a pracovalo se samospouští. V prostoru o průměru 94 metrů, který byl nazván "největším malířským  ateliérem říše", uskutečnil Marold se  svými pomocníky celé dílo během necelých šesti měsíců. Vyobrazení panoramatu bylo téhož roku vydáno ve dvou albech a na řadě pohlednic. Píše se, že dílo je vůbec největší obraz nás vytvořený. Zážitek z něho je vskutku mocný, evokuje pocit, jakoby se ocitli v samém středu osudné bitvy. Tak jako bitva byla labutí písní husitů, bylo i dílo labutí písní svého hlavního autora. Luděk Marold zemřel 1. prosince 1898. 

   Je málo známým faktem, že při tvorbě panoramatu bylo využíváno fotografické práce, kterou plasticky popisuje časopis Fotografický obzor (1898, s. 41): ,, Malíř Václav Jansa po důkladných studiích na místě, kde se smutně památná bitva odehrála, načrtl obraz a půdu celé krajiny, Márold se soudruhy vkreslili do krajin jednotlivé skupiny bojujích. Skizza takto povstalá a v malém měřítku provedená  rozdělí se na jednotlivé čtverce stejné velikosti, které se ofotografují, z negativu zhotoví se diapositivy a tyto promítají se scioptikonem ve zvětšení, jak je to potřebí na svrchu zmíněnou, obrovskou plochu plátna. Pomocníkům malířů zbývá jen práce dle vrhnutých na plátno zvětšených kontur uhlem naznačiti veškeré čáry na obraze se jevící. Tím způsobem přenese se v menším měřítku provedená kresba přesně na velké plátno, sloužící ku malbě panoramatu.”  V poslední čtvrtině 19. století to byl celkem běžně užívaný způsob, jak pro malbu zvětšit  fotografickou předlohu. 

Psáno pro Reportér Magazín.

Originání snímek se nachází ve Sbírce Scheufler a jeho užití, včetně stažení, je možné jen po souhlasu majitele a uvedení zdroje.

Nezjištěný autor: žertovný živý obraz z tvorby Maroldova panoramatu, 1898 Nezjištěný autor: žertovný živý obraz z tvorby Maroldova panoramatu, 1898

Seznam čtení