Šestice dětí si hraje na slepou bábu. Snímek nemá žádný symbolický podtext, je nahraným dokumentem kdysi velmi oblíbené dětské hry. Proč vlastně ale snímek vznikl? V originálu jde o stereofotografii, kolorovanou na průhled, takže se předpokládalo, že divák se bude věnovat kouzlu prostorového prohlížení ve stereoskopickém kukátku. Proč by si někdo takový snímek, ve své době nikterak levný, kupoval?   Mělo to kupci připomenout dětství, vyvolat mu vzpomínky, inspirovat ho ke hře u svých potomků? Nevíme. Z dnešního pohledu se podobné důvody ke koupi  obrázku s dětskou hrou jeví asi trochu nepochopitelné. 

Jak se vlastně taková Slepá bába hrála? Snímek to trochu naznačuje. Na počátku hry se rozpočítáním  vybrala první Slepá bába.  Oči se jí zavázali šátkem, takže vůbec nic neviděla. Pak se se Slepou bábou začalo točit, aby ztratila orientaci v prostoru. Ostatní děti v kruhu se otáčely okolo ní a  rozběhl se dialog Slepé báby s ostatními, který končil slovy „Tak si mě Slepá bábo chyť!“ Nato se děti rozběhly a voláním Slepou bábu lákaly k sobě. Ta měla jít po hlasu a dítě chytit. Podle jeho zvukových projevů a pohmatem oděvu měla uhádnout, o koho se jedná. Když to uhádla správně, sundala si šátek a chycené dítě se v dalším kole hry stalo Slepou bábou. Pokud uhádla špatně, chycené dítě se muselo pustit a Slepá bába zkoušela štěstí a dovednost dál.

Při prohlížení snímku vidíme, že největší ze skupiny dětí bedlivě pozorovala fotografa. Jakoby se ptala: Děláme to správně? Hrajeme dobře? Půvabné také je, že fotograf ve svém záběru využil efektu malého pohybového rozostření, což v době vzniku snímku nebylo běžné.  Obecně se totiž neostrost ve fotografii považovala za chybu.  V současnosti hra s efektem rozostření patří k oblíbeným trikům. 

      Nad snímkem můžeme zavzpomínat na další dětské hry ulic a hřišť, které asi mnohým budou připadat už neznámé a jejich názvy poněkud trhlé: Guma nebo-li skákací školka přes gumu, přes švihadlo, Na skovku neboli Na schovávanou, Zlatá brána, Čáp ztratil čepičku, Honzo vstávej,  Krvavé koleno... Pokud to v někom vzbudí vzpomínky na dětství,   bude to dobře. A ještě lepší bude, když to vzbudí touhu si některou z těchto už zapomínaných her zahrát. Navzdory hrám virtuálním  nebo podívaným na hraní ostatních. 

Psáno pro Reportér Magazín. 

Originál snímku pochází ze Sbírky Scheufler. Každé jehop užití, včetně stažení, je možné jen po souhlasu majitee a uvedení zdroje.