Dne 28. dubna 1896, tedy před 120 lety, vydal  Purkmistrovský úřad královského města Kolín „akad. malíři a fotografovi F. Krátkému“ vysvědčení o jeho zachovalosti  a potvrdil, že „cestuje po cizích zemích za tím jen účelem, by stereoskopické fotografie ... zhotovil“. Paralelní překlad v ruštině nasvědčuje, že účelem bylo potvrzení  pro ruské orgány před plánovanou cestou do Ruska. Fotograf Krátký se tím zařadil mezi zástup Čechů, kteří ve ,,slovanské zemi” na východě hledali poznání, inspiraci v tvorbě , případně i politickou oporu pro své cíle. Myšlenky panslavismu hráli ve formování české společnosti v prostoru střední Evropy s jazykovým vlivem němčiny  svou logickou roli, čeští rusofilové v něm viděli  silný stát, jenž mohl pomoci slovanským národům ke svobodě. Mnozí z těch, kteří na vlastní kůži poznali ruskou realitu a popsali ji ve svých cestopisech, vystřízlivěli, jiným obdiv zůstal. 

Ani mezi českými fotografy éry Rakousko-Uherska nebyl Krátký jediný, pokud jde však o hmotný ruský fotografický odkaz, bude ten Krátkého rozsahem asi největší. S fotoaparátem v Rusku se pohyboval dále například Josef Pírka, E. S. Vráz, A, Mucha… Na jeho snímcích nedominuje obligátní  krása památek, ale spíše zajímavosti v  typech lidí. I když  fotografoval i bědnou chudobu, byl celkově jeho fotografický obraz Ruska velmi pozitivní. S výjimkou reportáže na Chodinském poli s ušlapanými život viděl a zachytil z té lepší stránky. Na cestu se pečlivě materiálně připravil, zakoupil si na ni i nový  stereopřístroj vídeňské firmy J. Wanaus Wien  na formát 9 x 18 cm, který  je dnes ve sbírkách Národního technického muzea.  (NTM , inv. č.  26 314). 

Fotograf zaujal množství kolemjdoucích, kteří všichni civěli do aparátu. Spíše než touha po zvěčnění na obrázku  je lákala pouhá zvědavost, vyběhli i z nedaleké čajovny. Fotograf, spatřený možná při akci poprvé v životě, působil asi trochu jako kouzelník s čarovnou bedýnkou. Nemohl  zůstat nenápadným, těžko mohl tvořit bezprostřední momentky, fotografování bylo pro lidi příliš nové a neobvyklé a stále tajemné. A na co vlastně onen mužík vybíral? Podle cedulky ,,na stavbu nového chrámu ve jménu Zrození Krista, Mikuláše divotvůrce" - Nikolaja Čudotvorca. Mikuláš divotvůrce je patron Ruska a pro Rusy nejdůležitější svatý.  Pokladnička se žebravému výběrčímu asi úspěšně plnila a fotograf mu jistě do ní také něco přidal. Jako poděkování, že mu tak pěkně postál. Stereoskopický snímek si fotograf oblíbil, proto jej po návrati do vlasti vykoloroval, aby byl účinek při prostorovém vnímíní ještě mocnější. 

Psáno pro časopis Reportér Magazínpři 

Fotografie pochází ze Sbírky Scheufler. Jakékoliv užití snímku, včetně stažení, je možné pouze po souhlasu majitele a uvedení zdroje.