Dějiny fotografie prostřednictvím čtení konkrétních zajímavých snímků. Od září 2014 též na http://reportermagazin.cz, seriál Tajemství historické fotografie.

Americký klub dám v Praze

Skupinový portrét členek Amerického klubu dám v Praze od sympatizanta klubu.

Fotografování skupin mělo svou logiku a řád a dodnes je oblíbeným počínáním mnoha fotografujících. Uprostřed bývala nejváženější nebo nejdůležitější osoba a jí probíhala pomyslná symetrála dělící skupinu na dvě poloviny. Fotografie zachycují členky prvního českého ryze ženského sdružení založeného 15. ledna 1865 pod názvem Americký klub dám v Praze. U zrodu spolku Karolina Světlá, vlastním jménem  Johana Nepomucena Rottová, provdaná Mužáková.  A název Americký souvisel s osobností Vojty Náprstka, který po svém návratu ze ,,země neomezených možností” se svými iniciativami snažil propagovat vše moderní a nové od šicího stroje třeba po parní mlátičku. Pojem ,,americký” jako by byl synonymem pro ,,pokrokový”.  A možná někde tady je i podtext zvláštní slabosti mnohých příslušníků českého národa pro americké, včetně trampingu. V domě své maminky U Halánků, začleněném posléze do Náprstkova Průmyslového muzea, se scházívala i ona dámská společnost, jejímiž členkami vedle spoluzakladelky byly mnohé osobnosti zvučných jmen: Renata Fügnerová-Tyršová, Eliška Krásnohorská, Tereza Nováková, Sofie Podlipská, Marie Riegrová-Palacká a některé z nich nepochybně nalezneme i na hlavní pětici uprostřed našeho snímku.

         Vše na kolektivních snímcích mělo působit ladně a přirozeně. Svou logiku měla i spodní skupina  tří dívek, z nichž ta uprostřed.je v bílých šatech a po stranách jsou dámy v šatech tmavších, posazené na zemi tak, že jakoby shlíží na tu prostřední. Žena na levici se hnula a z čistě technického dobového hlediska tak  snímek ,,zkazila”. Ostatní téměř vydržely bez hnutí, i když expozici mohla trvat nějakou sekundu. Odehrávala se venku, na dvorku domu. Zajímavé jsou otevřené dveře, které proti oknu působí disharmonicky, ale to byl nejspíš záměr fotografa, jehož signaturu slepotiskem nalezneme na rubu. Ve Sbírce Scheufler vedle pětice velkoformátových snímků se nachází i  jedna malá vizitka, signovaná na aversu kartonu. U tohoto snímku jsou dveře zavřené a skupina dam je početnější - napočítáme jich 32.  Proto i odstup fotografa musel být větší a patrně i jiným přístrojem. Záběr byl pořízen jindy, což poznáme podle listí. Na reversu vedle štítku je nápis ,,Skupení I.” Je pravděpodobné, že fotograf a sympatizant klubu Hynek Fiedler postupně fotografoval všechny jeho členky a označoval pořadí římskými číslicemi. Najednou by se mu všechny do jednoho záběru nevešly a navíc by jejich zobrazení byla příliš malá a reprezentativnost by ztrácela smysl.  Uvádí se, že jen za první čtvrtstoletí existence klubu se v něm vystřídalo na 893 členek, protože být v Americkém klubu dám patřilo k dobrému tónu angažovaných českých vlastenek. Klub působil i v samostatné republice, v časech po takzvaném Vítězném Únoru byl zrušen. Znovu byl obnoven v roce 1996. 

Psáno pro časopis Reportér Magazín.

Fotografie pochází ze Sbírky Scheufler. Jakékoliv užití snímku, včetně stažení, je možné pouze po souhlasu majitele a uvedení zdroje. 

Hynek Fiedler, skupinový portrét z Amerického klubu dám v Praze se zasloužilými členkami, formát 218 x 236 mm, asi 1865 Hynek Fiedler, skupinový portrét z Amerického klubu dám v Praze se zasloužilými členkami, formát 218 x 236 mm, asi 1865

Seznam čtení