Veselí pánové skotačí před hradem. Možná chtějí dát najevo svou zdatnost, možná jen radost, že dosáhli cíle, nebo prostě  jejich veselost vybudil objektiv fotoaparátu.

Snímek vznikl nejspíše jako památka z výletu, neboť na rubu je napsáno ,,Zvíkov, prázdniny r. 1891”. O zobrazené pánské společnosti nevíme nic bližšího. Je zajímavé, že jde o fotografii poměrně velkého formátu, žádný malý obrázek do rodinného alba. Ta ostatně vznikala vesměs až po přelomu století. V tomto ohledu byla devadesátá léta 19. století pro fotografii velkým zlomem, neboť se tehdy začaly vyrábět fotoaparáty pro amatéry- milovníky fotografie. Živnostníci se od té doby s nimi musejí srovnávat.

S jistotou můžeme tvrdit, že snímek je kontaktní kopií, vznikl tedy kontaktním okopírováním  na přírodním světle ze skleněného negativu   na pozitivní papír stejné velikosti. Po mokré proceduře vývojka- ustalovač - praní  se usušený hotový snímek nalepil na karton  a opatřil vzadu popiskou. Fotoaparát dle velikosti kopie byl zařízen na skleněné desky formátu 13 x 18 cm, což tehdy byla normální velikost pro amatérské fotografování. Nejspíš byl umístěn na stativu, který pánové sebou museli  táhnout. Slůvko ,,prázdniny” v popisce naznačuje, že mohlo jít třeba o učitele, zaměstnanec by tehdy slovo prázdniny nejspíš nepoužil. Prázdniny měli děti a učitelé, učitelek tehdy témět nebylo… 

Ostatně i cíl - královský hrad Zvíkov, byl důstojným místem k návštěvě pedagogů, potažmo v době školní výuky žáků… Hrad je nejen krásný a impozantní, ale je i čímsi  jako otevřenou historií, neboť jako původně královský hrad zrcadlí všechny podstatné momenty v  historii  Království českého.  Hrad, založený Václavem I. a vybudovaný až  Přemyslem Otakarem II., se považoval za nedobytný. I  husité jej obléhali marně. Až na počátku třicetileté války byl  dobyt  císařským vojskem, což se podepsalo na jeho chátrání. Důkladná oprava hradu započala až roku 1880 díky Karlu III. Schwarzenberkovi.  Při ní byl také rekonstruován gotický arkádový dvůr s klenbami, vedle nástěnných maleb a věže největší chlouby Zvíkova. 

Hrad byl původně přístupný pouze od severu z hrazeného městečka, které vyrostlo v podhradí a jehož území je dnes zatopeno Orlickou přehradou.  Vstup od jihovýchodu po mostě, který vidíme na snímku,  přes hluboký příkop vytesaný ve skále vznikl později.

Psáno pro Reportér Magazín.

Originál pochází ze Sbírky Scheufler. Jakákolivc manipulace se  snímkem, včetně stažení, je možná jen po souhlasu majitele a uvedení zdroje.