Snímek propaguje továrnu na cikorku, založenou v Kolíně v roce 1894.  Z hlediska dějin české fotografie jde asi o nejstarší dochovaný reklamní snímek. Jeho autor v Kolíně žil, a proto není divu, že jej tamní v celém Rakousku-Uhersku známá továrna se zakázkou oslovila. Fotograf pro záběr použil své děti, které manipují s dětským žebřiňákem vrchovatě naplněným balením cikorky. Že jde o cikorku z Kolína a ne třeba z Velimi,  z Hradce nebo od Kolbena z Prahy, jednoznačně manifestuje praporec s vyobrazením ochranné známky. Toto nápadné logo kdekdo v českých rodinách znal, protože cikorka používaná jako náhražka kávy byla velmi oblíbená. Vyráběla se z praženého drceného kořene čekanky  a její aroma a barva kávu připomínalo. Jeden ze synů chce žebřiňák s nákladem táhnout, další mu má zezadu pomáhat, ale o vozík se spíše opírá a na bratra hledí tázavě. Jeho role v kompozici má možná ukázat, že ne vše jde hladce... Další z dětí třímá vyobrazení s ochrannou známkou, aby bylo jasné, v čí prospěch se tak děti lopotí. Patrně jde o syna Jiřího, budoucího dědice firmy. Na vše dohlíží nejstarší  sestra Zdeňka se dvěma tubami v náručí. Prostředí ateliéru je jasně přiznáno, což vede k domněnce, že snímek byl použit  jen jako podklad pro další grafické ztvárnění.

          Celá reklamní kompozice působí úsměvně naivně.  Ale snímek není tak banální, jak se jeví. Děti cikorku pili a jako výživný bezkofeinový nápoj se jim také doporučovala, takže  spojení s nimi působí celkem logicky. Fotograficky vyjádřit touhu něco vlastnit nebylo v časech začínající fotografické reklamy jednoduché. Fotograf se sice mohl inspirovat četnými grafickými předlohami, ale na rozdíl od kreslíře byl a je odkázán na reálnou předlohu. To je věčné omezení fotografie, ale zároveň  její mocná výhoda, neboť jí poskytuje autenticitu. Fotografii se zkrátka více věří ( i když se s ní dá retušemi mocně manipulovat).  Právě víra v sílu autenticity byla asi důvodem, proč majitel oslovil při desátém výročí firmy pro vytvoření reklamy fotografa a nikoli kreslíře. ,,Máme rádi cikorku, až ji vypijem, budem si s pikslema od ní hrát. Chceme si hrát s cikorkou!”. Možná tohle chtěl fotograf  vyjádřit.  S jistotou to nevíme, pro mnoho historických snímků není jednoznačná odpověď, co přesně chtěli vyjádřit.

Psáno pro  Reportér Magazín.

Fotografie pochází ze Sbírky Scheufler. Jakékoliv užití snímku, včetně stažení, je možné pouze po souhlasu majitele a uvedení zdroje.