Francouzský umělec August Rodin na jaře 1902 navštívil Království české, kde mu po jeho příjezdu do Prahy v květnu připravili vpravdě královské uvítání. Vítaly ho ndadšené davy, byl oficiálně přijat na radnici, absolvoval umělecké bankety  a samozřejmě i návštěvu výstavy svých děl v pavilonu pod zahradou Kinských, uspořádanou uměleckým spolkem Mánes. Dne 1. června se vypravil na Moravské Slovácko, kde vrcholem návštěvy byla návštěva malíře Jožo Úprky v jeho domě v Hroznové Lhotě. Na cestě z Hodonína, kde absolvoval návštěvu  výstavy moravských a slovenských umělců,  jej doprovázel tucet  kočárů doprovázených jezdci v krojích na bohatě ozdobených koních. Reportáž s fotografiemi přinesl časopis Zlatá Praha. Psala, že ,,U obcí, jimiž jsme projeli, čekala představenstva obcí, školní mládež, vyparáděné děvčice a snad i celá dědina. Podáno po starodávnu chleba a soli a pohár vína. V Hroznové Lhotě rušno a živo: té slávy tu snad nebylo a nebude. Pero je slabo a v tom radostném rozvíření věru je za těžko dojmy shrnout. Hudci vesele hrají, chlapci cifrují, tančí, zpívají a mezi nimi sedí Rodin a spokojeně naslouchá skvostné melodii starodávné Umrem, umrem, ale neviem kedy.” Podle tradovaného výroku přirovnal Rodin Slovácko ke starověké Hellas. ,,Cítím, že jsem tu na antické půdě nejstarší kultury.“, pravil prý při pohledu na barevně vyšitou zástěru mladé krasavice, ,,je v nich harmonie jakou sneslo jen oko Řeků ”, citovala Rodina v rukopisných vzpomínkách Zdenka Braunerová. Rodinova cesta se dočkala v roce 2004 i beletristického zpracování.

         U Joži Uprky v Hroznové Lhotě spolu s Rodinem a Muchou poseděli také bratři Mrštíkové, Dušan Jurkovič, Ladislav Šaloun, Stanislav Sucharda, Miloš Jiránek a Zdenka Braunerová, která zdatně překládala konverzaci. Mladičké Anežce Uprkové nadšený Rodin daroval prsten. Celou noc hrála horňácká cimbálka, moravské víno teklo proudem. Zdenka Braunerová líčila Rodinovu trumfální pouť Slováckem a posezení u Uprky zvlášť barvitě: „Uprka, srdečný a pohostinný, vítal hosty, častuje je jako bůh na Olympu. Chodilo se s chalupy do zahrádek, ze zahrádek do ateliéru, z ateliéru do sklepa, kde pan Martin, bratr Uprkův, statný Kněždubský sedlák, pln důstojnosti s koštýřem v ruce vždy plným ohnivého vína, vznášel se od sudu ku skleničkám, od hosta k hostu. Rodin prohlížel si zde vše se zájmem a byl v rajské náladě.”

         Na reportážním snímku pořízené chytře z odstupu a z nadhledu, vidíme v zástupu jako první v řadě Rodina a ve světlém obleku Muchu, ve druhé dvojici bez kabátu je  Miloš Jiránek a Josef Mařatka, za Jiránkem kráčí  Joža Uprka. Originální stereonegativ cenného snímku se nachází ve Sbírce Scheufler. Fotografie byla poměrně často reprodukována, aniž byl její autor uváděn. S tím se bohužel při uplatňování historických fotografií i v odborných textech setkáváme často.

Psáno pro Reportér Magazín.

Originální negativ je ve Sbírce Scheufler. Jakákoliv manipulace se snímkem, včetně stažení, je možná jen po souhlasu majitele a uvedení zdroje.