O spojené dvojici kol uváděné v pohyb člověkem zřejmě snil už Leonardo da Vinci. V technických rukopisech z jeho pozůstalosti byla totiž nalezena kresba zařízení, které můžeme označit  za jízdní kolo. I když první dřevěná kola odrážedla byla dosti nemotorná, získala si první nadšence.  Vynález jízdního kola se přisuzuje bádenskému svobodnému pánu Karlu Draisovi, česky plným jménem Karlu Bedřichu Ludvíkovi Kristianu Draisbaronu von Draisovi, jehož "běhací stroj" byl poprvé představen před 200 lety - v roce 1817. Dne 12. června 1817 absolvoval Drais na svém dřevěném stroji první veřejnou jízdu( z Mannheimu do Schweitzingenu). Na zařízení, pro který se vžil název draisina, se jezdec odrážel nohama od země. Lesmistr Drais dále vynalezl například předchůdce psacího stroje s klávesnicí pro 25 písmen i sporák s plotnou… První draisiny měly ráfky kol opatřené pouze kováním, jízda na na celodřevěných a neodpružených draisinách byla proto nepohodlná, takže jezdci ve městě rádi jezdili po hladším dláždění chodníků, kde docházelo ke střetům s chodci. Postupně se proto používání draisin dokonce zakazovalo. Na konstrukčně jednoduchou draisinu v 60. letech 19. století navázal velocipéd Pierra Michauxe, poháněný klikami s pedály na předním kole. A takový velocipéd se šlapadly na předním kole používal i frajer na našem snímku. V ateliéru fotografa jej ale musel opřít o sloup, nějaký pohyb nebyl technicky možný. A sloupek byl zas opřený o zeď. Portrétovaný průkopník cyklistiky se na kolo usadil s rukama v podpaží jakoby naznačoval, že to pod ním vlastně jezdí samo.
     Ještě rychleji mohli lidí jezdit na velocipédu, když se zvětšil průměr předního kola. Jenže při jízdě na ,,vysokém kole”  docházelo k poměrně častým pádům cyklistů sedícím  ve velké výšce. Zásadní zlom nastal po roce 1885, když se začalo prodávat kolo s pedály ve středu rámu, u nichž  síla nohou byla přenášena řetězem na zadní kolo. A ten princip  již důvěrně známe. A místo tvrdých gumových obručí se na kolech začaly využívat pružné pneumatiky naplněné vzduchem.

Psáno pro časopis Reportér Magazín.
Fotografie pochází ze Sbírky Scheufler. Jakékoliv užití snímku, včetně stažení, je možné pouze po souhlasu majitele a uvedení zdroje.