Narodil se v rodině mlynářského mistra, po základní škole se učil obchodním příručím v Lounech, Příbrami a v Plzni. První doklad o jeho fotografování pochází z Unhoště, kde mu 28. 3. 1865 okresní úřad povolil fot. živnost na půl roku v Kladně. 1867 se celá rodina přestěhovala do Plzně, kde si otevřel na Štěpánském náměstí čp. 344 v zahradě fotoateliér. Jž tehdy fotografoval v exteriéru. V srpnu 1868 přibral společníka (na půl roku) Franze Bergmanna. Po narození dcery v září 1870 se živil jako kočovný fotograf. 1872 - 75 měl fotoateliéry v Nepomuku a Prachaticích, kde v březnu 1874 zemřela manželka. Za půldruhého roku ještě v Prachaticích se znovu oženil. Novomanželé se přestěhovali do Tábora, kde svou fot. činnost zahájil 30. 5.1876 na adrese Mariánská brána čp. 346. V květnu 1877 se poprvé stal pomocníkem v jeho ateliéru Jan Voseček. Od 1.4. 1878 do 1886 trvala dohoda s A. Seikem o společném hospodaření obou fotografů. V polovině 80. let měl také filiálku v Rokycanech. 1895 se Jan Voseček stal jeho oficiáním společníkem. 6. 10. 1896 mu okresní hejtmanství v Táboře vystavilo List živnostní pro pořádání představení s kinematografem a 1. 3. 1897 uskutečnil v Táboře vůbec první projekci „oživených fotografií“ v tomto městě a poté v březnu a dubnu pokračoval se štací v dalších českých a moravských městech. Podle Z. Štábly jako první u nás se pokoušel promítací přístroj upravit a zdokonalit.
Před 1900 se začal psát s počeštělou podobou příjmení. Základem jeho práce byl portrét, v němž občas uplatňoval i jeho osobitý humor. Jako cestující fotograf zachytil mnohá města na jihu a jihozápadě Čech. Po usazení v Táboře se stal pilným dokumentaristou proměn Tábora a jeho širokého okolí. Zabýval se i některými speciálními fotografickými pracemi, například mikrofotografií nebo kopírováním rostlin. Významným spolupracovníkem a od 1904 společníkem firmy se stal syn Josef. Ateliér Šechtl & Voseček má v Táboře svou stálou výstavní síň - Muzeum fotografie Šechtl a Voseček.
Odkazy: V. Albrecht: 25 roků ve službách černého umění. Praha 1930, s. 52-53; Z. Štábla: Ignác Schächtl, táborský průkopník kinematografu. Texty Čs. filmového ústavu, č.6. Praha 1978; P. Scheufler: Jižní Čechy objektivem tří generací. České Budějovice 1989 (tam souhrnná literatura a prameny); P. Scheufler: Galerie c. k. fotografů. Praha 2001; encyklopedie; http://sechtl-vosecek.ucw.cz/muzeum.html