S fotografováním se údajně blíže seznámil za studií na akademickém gymnasiu v Praze, kde maturoval 1865. Již následující rok publikoval první verše. Studium přírodních věd přerušil pobytem v USA 1868 - 70. Jak napsal literární historik Josef Polák, je dosvědčeno korespondencí, že „Sládek měl na svých cestách aparát a odměnou za jídlo a nocleh zhotovoval fotografie svým hostitelům“ (ČsF 1973, č.19). Dokladem raných amatérských pokusů by mohl být autoportrét jako dřevorubce, který je nejstarším snímkem ve Sládkově fotografické pozůstalosti.
Po návratu z USA působil v Praze jako profesor na obchodní akademii a vysokoškolský lektor angličtiny a zdá se, že zájem o fotografii ho neopustil. 1877 - 1898 řídil časopis Lumír, kde 1886 v č. 27 publikoval svou stať O momentní fotografii, jednu z prvních toho druhu v češtině. Již rok předtím ve Zlaté Praze napsal, jaké potěšení mu způsobuje fotografování krajin. Článek ilustruje 5 Sládkových fotografií.
Druhou nejstarší přesněji datovatelnou fotografií v pozůstalosti je snímek dcery datovaný 1886. Hlubší zájem o fotografování potvrzuje také účast v redakční radě Fotografického věstníku 1890-1895. Jeho "třetí fotografické období" zřejmě nastartoval odchod do ústraní 1900, kdy pak často pobýval na Zbirohu. Právě toto období je nejlépe doložené snímky, negativy a i v korespondenci se občas naleznou zmínky o fotografování a doklady o touze odborně fotograficky růst. 1906 dokonce publikoval v ve Fotografickém věstníku své zkušenosti s anglickým pigmentovým papírem.
Sládkovy fotografie zaujmou pohotovostí, citovostí, smyslem pro kompozici a charakterizační detail. S oblibou fotografoval „prosté venkovské žánrové motivy“. R. Skopec správně vystihuje, že některé ze snímků „by mohly být přímo použity jako doprovod jeho realistických básní“. Sládek mnohem spontáněji než jiní fotoamatéři jeho doby kladl důraz na momentku, i když mnohdy režírovanou. Expozice s jeho snímky i částí fotografické pozůstalosti se nachází v muzeu ve Zbirohu.
Odkazy (výběr): O momentní fotografii. Lumír, 1886, č. 27, s. 431-432; Šternberk na Sázavě. Zlatá Praha, 1885, č.8; Auto-pastel. Fot.věstník XVII, 1906, s. 33-34; Výstava životního díla Josefa Václava Sládka. Katalo, Knihovna hl. m. Prahy 1937; J. Polák: Josef Václav Sládek, básník domova. F. Borový, Praha 1945; J. Polák: (Projev při otevření Muzea J. V. Sládka ve Zbiroze). Slovesná věda V, 1952, s. 223; 1961; Film o Sládkovi fotografovi v režii P. Sirotka, 1972; J. V. Sládek fotograf. Výstava k 60. výročí básníkovy smrti. Připravil P. Sirotek. Dům umění města Brna 1972; P. Tausk: Josef Václav Sládek fotograf. ČsF XXIV, 1973, č.2, s. 75-77; (J. Polák): J. V. Sládek fotograf. ČsF XXIV, 1973, č.12, s. 533; F. Frýda: Fotografující básník J. V. Sládek. ČsF 1984, č. 2, s. 61; F. Frýda: Fotografující básník. In: Josef Václav Sládek. K 75. výročí úmrtí básníka. Městské vlastivědné muzeum, Zbiroh 1987; P. Scheufler: J. V. Sládek. Antique IV, 1997, č. 12, s. 30-31; P. Scheufler: Galerie c. k. fotografů, Praha 2001.