Pocházel z rodiny měťana Josefa Stiftera a Johanny, rozené Stiepanové. Do Křince, kde žil celý další život, přišel jako pětiletý s otčímem Alexanderem Otto, který byl tamním lékárníkem. Lékárnickou praxi posléze vykonával v Křinci od roku 1877 po nezbytném studiu farmacie v Praze i jeho nevlastní syn. Podle svědectví byl velmi vzdělaný a nadaný člověk, který svým přehledem a vědomostmi převyšoval své okolí, což mu někdy přinášelo také nepochopení a což posléze vedlo k jeho uzavřenosti. Z počátku se mladý lékárník horlivě účastnil místního společenského života, byl zakladatel hasičského sboru a knihovny, jako obecní písař založil Pamětní knihu Křince, materiálně podporoval různé národní aktivity, byl členem vlasteneckého spolku Piskoři. Zajímal se o lidové léčitelství, prováděl první pokusy s elekřinou v obci, hrál na několik hudebních nástrojů. Výsledkem jeho sběratelské činnosti bylo místní muzeum, které bylo vytvořeno z jeho odkazu. Výsledkem jeho historického zájmu byla knížka Křinec. Historicko-topografický náčrtek (Tábor 1880) a řada článků v časopisech (v Památkách archaelogických, Českém lidu a Věstníku, vydávaném v Nymburce). Některé statě doprovázel svými fotografiemi, které jsou v rozsáhlejším počtu také v díle Poděbradsko.
Nejstarší Stifterovy datované fotografie jsou v obecní kronice a to z roku 1888. Jeho fotografický zájem byl však starší. Stifterovy snímky jsou často podepsané, datované, mnohdy opatřené názvy, někdy i jménem modelu. Většinou jde o nápisy česky, zřídka německy. Někdy je uveden i fotografický materiál a technika. Negativy zesiloval a zeslaboval, připravoval si vlastní bílkové papíry a pozitivy tónoval, prováděl fotomontáže a někdy koloroval a zvětšoval. Zasáhl do všech podstatných témat soudobé fotografie, nejčastěji však fotografoval krajinu. Je prvním fotoamatérem u nás, jehož snímek aktu se dochoval. Stal se členem Klubu fotografů amatérů v Praze, na členské výstavě 3. 7. 1899 získal diplom. Publikoval několik odborných studií ve Fotografickém obzoru. V současnosti je známo na 170 autorských pozitivů v majetku města Křince, na 650 negativů v muzeu v Poděbradech a malý soubor v Archivu Národního muzea.

Odkazy: Křinec. Historicko-topografický náčrtek. Tábor 1880; Colorotint. Fot. obzor VI, 1898, s. 68; Barvení diapozitivů colorotintem. Fot. obzor VI, 1898, s. 181; Desky orthochromatické. Fot. obzor VII, 1899, s. 66-68, 86-88, 106-107; A. Stifter. Výstava připravená L. Nejlem, Křinec 1989; P. Scheufler: Antonín Stifter. Antique IV, 1997, č. 10, s. 30-31; P. Scheufler: Galerie c.k. fotografů, Praha 2001; Antoní Stifter, vlastivědný badatel, fotoamatér, lékárník, Křinec 1855 - 2005. CD-ROM připravil Leopold Nejl, Křinec 2005