Pocházel z rodiny tesařského dělníka, později důlního dozorce. Po absolvovování měšťanské školy v Lounech byl 1880 přijat na pražskou malířskou akademii. 1885-88 studoval na akademii v Mnichově. 1889-95 žil na Slánsku jako „píšící malíř“ a učitel kreslení. 1891 vystavoval malby na Jubilejní výstavě. Aktivně se účastňoval příprav na Národopisnou výstavu a jako jednatel odboru pro slánský okres „prošel veškeré obce v okresu ... fotografoval a kreslil některé význačné předměty...“ (z dopisu J. Hlávkovi ze 14. 10. 1898).
   Čtyři měsíce 1893 trávil s fotoaparátem na Chodsku, zejména v Postřekově, kde se snažil vytvořit plastické svědectví o životě na chodské vsi. Počátkem srpna 1893 na Slánsku pokračoval ve spolupráci s fotografem Františkem Durasem ve sběru materiálu pro Národopisnou výstavu, na níž byly oceněny Velcovy zásluhy.
Po marné snaze získat slušné místo pedagoga v Čechách odjel 15. 5. 1895 do Sarajeva, kde přijal místo profesora kreslení na reálce. Do Čech zajížděl již jen na prázdniny a stále pokračoval v národopisné dokumentaci. 1907 vydal v Klubu českých turistů v Praze Průvodce Bosnou a Hercegovinou, kde bylo 65 fotografií (patrně Velcových). Napsal i řadu článků. Zaměstnání v Čechách se tento velký vlastenec bohužel nedočkal.
   V historii fotografického dokumentu v Čechách byl prvním, kdo vytvořil (či jen osobní spoluúčastí inspiroval?) odborně fundované, výtvarně působivé a mimořádně komplexní dílo jako fotodokument života jedné vesnice. Tyto fotografie nemají ve své době u nás obdobu. Negativy od záběrů jsou ve Vlastivědném muzeu Slaný, některé pozitivy v Muzeu Chodska v Domažlicích a v soukromých rukou.

   Odkazy: Průvodce Bosnou a Hercegovinou. Klub českých turistů, Praha 1907; Tomanův slovník s. 643; D. Spívalová: Osobnost a dílo Ferdinanda Velce ( jeho význam pro českou etnografii a folkloristiku). Diplomní práce katedry etnografie a folkloristiky FF UK, Praha 1986; P. Scheufler: Fotografické album Čech, Praha 1989; P.    Scheufler: Galerie c.k. fotografů, Praha 2001; http://ipac.svkkl.cz/