Slovanský ostrov, nazývaný podle dominantní stavby ostrova Žofín, vznikal postupnými nánosy půdy v 17. století. Název Slovanský ostrov byl úředně zaveden roku  1925 na počest Slovanského sjezdu konaném zde 2. června 1848. Po povodni koncem 18. století byl ostrov zpevněn zdí a osázen stromy. Dominantou jižního konce ostrova je Šítkovská vodárenská věž z konce 15. století, na níž navazoval komplex mlýnů. V letech 1836 - 1837 postavil  tehdejší majitel ostrova Václav Antonín Novotný na ostrově restauraci v klasicistním stylu a palác pojmenal na počest arcivévodkyně Žofie, matky pozdějšího císaře Františka Josefa I. V roce 1884   celý ostrov zakoupilo město Praha a palác Žofín během následujících dvou let přebudovalo do současné novorenesanční podoby. Obnovily se také lázně. Na místě někdejších mlýnů vznikla v letech 1928-30 budova Spolku výtvarných umělců Mánes. Až do otevření Obecního domu v roce 1912 byl palác Žofín centrem pražského kulturního a společenského života. Ostrov a palác Žofín byl svědkem mnoha významných politických i kulturních událostí, na což navazuje jeho současné dění.
    Ostrov jako významné místo lákal všechny významné pražské fotografy epochy monarchie. Až na malé výjimky se však snímky z někdejších významných událostí na ostrově nedochovaly, nebo nebyly fotografy vůbec zachyceny.  Nejstarší celek snímků s pohledy na ostrov pořídil František Fridrich, přičemž některé nápadité celkové pohledy pořídil z ochozu střechy Národního divadla.

Dobové fotografie pocházejí ze Sbírky Scheufler. Jakékoliv jejich užití, včetně stažení, je možné jen po souhlasu majitele a uvedení zdroje.