Životní styl, móda a fotografie  20. a 30. let v českých zemích

 V prvních letech po válce se žilo šetrně, bez okázalosti, spořilo se,  trvalo několik let, než se  znovu žilo vesele a společensky. V Praze bylo zásadním momentem pro rozvoj velkoměsta vytvoření Velké Prahy k 1. lednu 1922 připojením 37 obcí a měst v bezprostředním okolí. Počtem obyvatel 676 000 byla Praha na 11. místě v Evropě!  Začala všeobecná modernizace, která se dotkla mnoha sfér života: V roce 1922 zmizely z měst proslulé červené lucerny nad vchody, neboť byl schválen zákon o zrušení nevěstinců. Ve stejném roce se v Praze zrušila veřejná smetiště a odvoz odpadků na otevřených vozech. O rok později se poprvé v Praze a pak v dalších městech  objevily první světelné reklamy. Rozsvítily se výlohy, začal pulsovat noční život. Po letech bídy a válečného šoku se zase chtělo žít, bavit se, být okouzlen „radostí, životem a krásou“. Mizely symboly starých časů.  V roce 1926 se zrušilo placení mostného na pražských mostech  a 15. února 1926 naposledy zahřměl z hradčanské bašty výstřel, kterým se po staletí ohlašovalo poledne. K významným novinkám v mediální oblasti  patřilo zahájení pravidelného rozhlasového vysílání (1923) a promítnutí prvního zvukového filmu v Praze (1929). Smrští nových myšlenek i převratností technických novinek připomínala dvacátá léta 20. století poněkud devadesátá léta století předchozího.
    Na snímcích z konce dvacátých let a z následujícího desetiletí  zřetelně vnímáme, jak se začalo objevovat stále více aut. V roce 1926 bylo v celé Praze hlášeno 5 100 motorových vozidel, v roce 1933 jich bylo více než 22 000! I když vrcholila hospodářská krize... Na hlavních křižovatkách se začala zřizovat světelná signalizace, rychleji se pokračovalo s asfaltováním vozovek a malováním značek na asfalt. Přesto ještě na konci třicátých let  netvořily ani v Praze dlážděné nebo asfaltované ulice většinu. Ve třicátých letech se v ulicích objevily také první neónové reklamy.
        Změněný způsob myšlení ovlivněný válečnou zkušeností, novým uspořádáním společenských poměrů a poválečnou stabilizací, ovlivnil i názory na fotografii. Zlepšilo se  postavení fotografické profese, která byla prohlášena za řemeslnou ve všech oblastech (1926). Byla založena státní grafická škola s oborem fotografie. Zreorganizoval se klubový život fotoamatérů. Dvacátá léta ve fotografii završují jednak tendence fotografického piktorialismu, jednak vytvářejí teoretické i technické  předpoklady k zásadnější proměně fotografie, k níž došlo na přelomu 20. a 30. let. Fotografie se začala očišťovat od romantizujích a symbolických významů a přecházela od náladovosti k věcnému konstatování. Oproti měkké kresbě a dekorativismu se naopak zůrazňovala ostrost, jasnost a srozumitelnost snímků, i když byla řada fotografů, kterých se piktorialistické tendence nálady a měkké kresby netkly ani před první světovou válkou.   „Ostrost je vzrušující zázrak fotografie....“, zvolal v referátu o výstavě Film und Foto ve Stuttgartu Alexandr Hackenschmied v roce 1929. Již sedm let předtím  ve známé stati Foto kino film napsal Karel Teige:“Ano, v reálnosti a pravdivosti  je morálnost fotografie, ostatně pravdomluvnost platí vždy za ctnost a shoduje se s účelem, pro nějž byla fotografie vynalezena....“. Skutečným obrazovým opiem doby pro široké vrstvy  však nebyla fotografie, ale film. V roce 1934 měla Praha 103 kin!
     Všeobecně sdělná byla  fotografie především v obrazových časopisech, neboť šíření informací tiskem nabývalo stále větší důležitosti. Třicátá léta u nás můžeme přímo označit za zlatou éru obrazových časopisů.  O avantgardní fotografickou tvorbu nebyla mezi lidem široká povědomost, i když právě v naší zemi vedle Francie a Německa  vznikla nejhodnotnější díla fotografické avantgardy.  
Symbolickým završením stoletého vývoje fotografie byla výstava Sto let české fotografie, která tehdy byla snad největší výstavou toho druhu na světě a která představila fotografii ze všech možných úhlů pohledu,  práce současné i historické. Výstava byla symbolickou tečkou za stoletou epochou největšího hledání fotografů.  

Originály všech snímků pocházejí ze Sbírky Scheufler. Jakákoliv manipulace se snímky, včetně stažení, je možná jen po souhlasu majitele a uvedení odkazu.