V éře Rakousko-Uherska nebyl v Království českém zaznamenán žádný specializovaný fotograf módy. Zatímco daguerrotypie a ambrotypie věnovaly po vzorech malířských miniatur pozornost zobrazení tváří, fotografická  vizitka kladla důraz na zobrazení celé postavy. Mnohem větší pozornost se tak kladla na šaty a někdy máme dojem, jako kdyby portrét vznikl jen kvůli šatům.  Proto někdy muž sedí a dáma stojí.  V drtivé většině  jsou ženy na vizitkách vážné, důstojné, nevázané žertování časté u snímků mužů na portrétech žen nenajdeme. Jakoby rolí ženy bylo tvářit se vznešeně a vystavovat na odiv své šaty a šperky a tím reprezentovat svého muže. Návštěva u fotografa v éře vizitek bývala velmi závažnou chvílí a vybíralo se pro ni to nejlepší ze šatníku. Proto jsou portréty dam a slečen také velmi zajímavou a různorodou galerií tehdejší dámské módy.
Pro portréty žen vizitkové éry vznikla jistá šablona,  takže těžko můžeme ze snímku soudit, jaké portrétovaná měla sklony, zájmy a temperament. Portrétované jsou jakoby bez výrazu, mnohdy se tváří jakoby nepřítomně. Tento postoj pramenil jednak z dlouhé expozice při portrétování, jednak z pocitu závažnosti chvíle, kterou  fotografování tehdy  bylo a pro něž čeština vytvořila  krásné slovo  - „zvěčnění“. To  evokuje význam chvíle, kdy portrétovaný doslova ustrne ve své podobě pro věčnost, pro potomky.
Větší formát kabinetek na kartonu velikosti většinou 164 x 106  mm umožňoval již náročnější kompozice a složitější nasvícení a práci s modelem, což  se projevovalo zejména u snímků hereček v rolích, žen v plesových kostýmech a žen na alegorických výjevech.  Ke konci 19. století  s  pokroky emancipačního hnutí  a změněnými společenskými náladami se na portrétech  žen poznenáhlu začaly objevovat koketní posezy,  úsměvy, náznaky dějových akcí.  Klasická fotografie 19. století viděla ženu především jako příslušnici domácího krbu a matku, což souviselo s atmosférou ve společnosti, kde navenek silně dominoval mužský prvek. Ke konci století se zdánlivě neotřesitelné postavení muže začalo zachvívat, když první ženy absolvovaly vysoké školy a když se bojovalo za všeobecné hlasovací právo.  Na začátku 20. století  někteří  fotografové již začali vytvářet také studie módy a jejich fotografie se začaly objevovat  i soudobých časopisech.
Originály všech snímků pocházejí ze Sbírky Scheufler. Jakékoliv jejich užití včetně stažení je možné jen po souhlasu majitele.