Fotografické ateliéry ery monarchie

Proměny vnějšího vzhledu fotoateliérů vypovídají jak o rostoucí prestiži a náročnosti fotografického řemesla, tak o pokroku fotografické techniky, kterou výstižně ilustruje vnitřní vybavení fotostudií.  První fotoateliéry vznikaly jako pavilony nebo boudy na zahradách nebo dvorních traktech hotelů a obytných domů, nebo jako střešní nástavby.  Z éry daguerrotypie známe u nás reklamní vyobrazení ateliéru M. V. Lobethala v Praze z roku 1846, o tři roky starší je vyobrazení amatérského daguerrotypisty F. E. Stracheho z Rumburka. Z roku 1859 pochází patrně nejstarší kresba fotoateliéru u nás, jejímž autorem byl Josef Limbek von Lilienau a která zobrazuje jednoduchý zahradní pavilon u usedlosti Panenská v Břevnově. Nejstarší známá fotografie zahradního ateliéru pochází z Plzně asi z roku 1863 a zobrazuje Atelier für Malerei und Photograhie Otto Bielfeldta. Dispozici fotoateliérů, které se stále častěji budovaly podobně jako ateliéry malířské jako zasklené prostory při střechách, se podrobně věnuje dobová fotoliteratura.  
    V éře mokrého kolódiového procesu se mnohá fotostudia měnila na vícepodlažní objekty se specializovanými provozy. Ke konci 19. století měly velké fotografické závody  členitější i příjímací prostory pro zákazníky, které mohly sloužit také jako výstavní síň fotografových prací. V jednom objektu bývalo i více ateliérů, prostory pro mokrý a suchý provoz byly odděleny, zvlášť byl fotoarchiv i specializované místnosti pro rámárnu nebo malířský ateliér pro malby podle fotografií.  Velkorysá vybavení studií známe například z firmy J. F. Langhanse v Praze. K některým ateliérům se dochovaly plány, které poskytují dobrou představu o přístupu k tehdejší fotografické práci (např. F. Krátký v Kolíně, Šechtl a Voseček v Táboře). Z plánu ateliéru  E. Krinka z roku 1901 bylo možné vyjít při rekonstrukci  ateliéru Josefa Sudka na Újezdě.
    Vedle bohatě vybavených fotografických závodů existovaly i stánky takzvaných rychlofotografů na poutích a slavnostech, případně i příležitostné fotoateliéry na různých výstavách. Zcela nový typ fotografického studia představovaly po přelomu století bytové ateliéry, kde jediným světelným zdrojem bylo elektrické světlo. Zřejmě prvním takovým studiem byl závod Jana Posselta na Smíchově, založený roku 1910. Takový fotoateliér umožňoval již zcela jinou práci se světlem, což patřilo k základním charakteristikám moderní fotografie.

Dobové fotografie pocházejí ze Sbírky Scheufler. Jakékoliv jejich užití, včetně stažení, je možné jen po souhlasu majitele a uvedení zdroje.