Český spisovatel, dramatik, básník, překladatel, kritik, filozof a estetik  Karel Čapek neposkytl světu jen slovo "robot", ale svým fotopříběhem o štěněti Dášeňka vytvořil  na svou dobu  unikátní fotografické dílo. Aktivně však fotografoval pouze dva roky, fotografování pro něho bylo jen jednou z mnoha aktivit, kterou chtěl poznat a popsat.
     Kultivované Čapkovo oko si bystře osvojilo základy fotografického vidění a Čapek dokázal nejen fotograficky vidět a vnímat, ale i tvůrčím způsobem manipulovat s přístrojem. Po prvních zkušenostech s "černým uměním" pak dokázal ve své causerii  Člověk a kamera, publikované v říjnu 1930, i sám sebe jako laického fotografa ironizovat.  K většině dochovaných snímků použil  dvouokou zrcadlovku Rolleiflex na svitkový film  formátu  6x6 cm. Pracoval ale také  s přístrojem na formát 11,5 x 8,8 cm.  Své negativy  třídil do tematických celků s názvy: Portréty, T. G. M. (= prezident Tomáš Garrigue  Masaryk), Osobní,  Zátiší,  Zvířata, Květiny,  Zahrada, Slovensko, Cesty,  Typy, Architektura, Krajiny.
    Nejznámnějším Čapkovým fotografickým dílem se  stala Ďášeňka čili Život štěněte, s nímž se seznámili čtenáři na sklonku roku 1932.  Fotografií zde bylo použito  jako organické součásti knihy, jako obrazový doklad rovnocenný textu. Na vyznění snímků měla nesporně velký vliv i typografická úprava Karla Teige.  
    Za nejpozoruhodnější odkaz Čapka fotografa se považují portréty osobností, v nichž specifickou roli mají portréty prvního československého prezidenta, z nichž mnohé  ilustrují Čapkovu knihu Hovory s TGM. Snímky zátiší a motivy z přírody mají z umělcova fotografického díla největší emotivní náboj a nejvěrohodnějši odráží Čapkovu osobnost, neboť zrcadlí další  spisovatelovy záliby. Snímky z cest do Holandska a Norska a zejména pak dokumenty ze života na slovenské Oravě jsou výrazem silného dokumentaristického talentu a zaujmou svou nadčasovostí. Některé z těchto záběrů navíc  zajímavě korespondují s Čapkovými kresbami, které pořizoval na svých cestách. Pro osobnost Karla Čapka je příznačné, že ho zajímal především člověk za kamerou a až v dalším plánu výsledná fotografie.  Z odstupem osmi desetiletí se Čapkovy snímky staly uměleckými díly.

Studie Karel Čapek fotogtaf je ke stažení ZDE.