Šmirous, Karel
3. 12. 1890 Český Krumlov - 8. 2. 1981 Praha.
Průkopník a vědec v oblasti barevné fotografie, autor několika patentů.
Průkopník a vědec v oblasti barevné fotografie, autor několika patentů.
Pocházel z rodiny právníka. Fotografovat začal ve 12 letech a po maturitě na českobudějovické reálce (1908) chtěl pokračovat ve studiu malby. Na přání otce vystudoval v Praze technickou chemii (1912), specialisoval se v oborech barvářství a barvířství; studoval též na Barvářské vysoké škole v Mulhouse (1913). Od 1908 pracoval s autochromy. Jeho pohled na Český Krumlov odkoupila Minerva a vydala jej 1910 jako zřejmě první českou barevnou pohlednici z autochromu.
1914 získal titul doktora technických věd a na 5 let se stal asistentem prof. E. Votočky na fakultě chemie. Během války se zabýval pokusy s přenosem barevného fot. obrazu na papír a vydal knížku. 1919 byl vyslán národohospodářským ústavem při České akademii věd do laboratoří bratří Lumiérů a do Spojených francouzských barváren, kde pracoval do 1920. Poté byl zaměstnán jako vedoucí barvářský chemik v Praze. V laboratořích Lumiérů však pracoval ještě několikrát a 1931 tam vyřešil způsob barevného zvětšování při umělém světle. Od 1921 znovu pokračoval ve výzkumech s přenosem barevného fot. obrazu na papír a výsledkem byl postup barevné hydrotypie, který byl patentován a za který posléze získal na Světové výstavě v Paříži (1937) zlatou medaili. Vedle autorství tří čs. patentů patří k jeho odkazu řadu odborných článků a fotoilustrací významných obrazových publikací.
Ve své fot. tvorbě se orientoval na barevnou fotografii, v níž se odráželo jeho kultivované barevné cítění. Snažil se o uměřené barevné ladění, někdy jen ve valérech jednoho převládajícího tónu. Ve výběru témat byl univerzálním autorem, fotografoval zátiší, krajinářské fotografie, portrét, reportáž, akt, reklamní fotografii i fotografii ryze vědeckou. Jeho oblíbeným námětem byly krajiny. V dějinách barevné fotografie u nás má zcela mimořádné místo.
Odkazy:
Vlastní texty: Fotografie v přirozených barvách na deskách autochromových a deskách Agfa pro barevnou fotografii. Praha 1916; Nové desky pro fotografii v přirozených barvách „Agfa-Farbenplatten“. Fot. obzor,1916, s. 46-50; Fotografie v přirozených barvách na Lumierově filmcoloru. Fot. obzor 1931, s. 166-170; Výstava fotografií v přirozených barvách Dra Ing. K. Šmirouse a připojených kolekcí. Katalog ČKFA Nekázanka, Praha 1932; Fotografie v přirozených barvách na nových filmech. Fot. obzor 1935, s. 7-8; Kodachrom a Agfacolor-neu, nové filmy pro barevnou fotografii. Fot. obzor 1938, s. 71-72, 81-82; Dnešní stav barevné fotografie. ČsF V, 1950, č.2.
Literatura: J. Pečírka: 50 let barevné fotografie Ing. Dr. Karla Šmirouse. Katalog Praha 1960; A. Fárová: Barevná fotografie Ing. Dr. Karla Šmirouse. Katalog Český Krumlov 1971; J. Číp, R. Jung, P. Scheufler: Karel Šmirous. Autochromy z let 1908-1955. Praha 1993; R. Jung: Dr. Ing. Karel Šmirous, jeho dílo vědecké a fotografické. Magisterská práce FAMU, Praha 1994; P. Scheufler: Galerie c. k. fotografů, Praha 2001.
1914 získal titul doktora technických věd a na 5 let se stal asistentem prof. E. Votočky na fakultě chemie. Během války se zabýval pokusy s přenosem barevného fot. obrazu na papír a vydal knížku. 1919 byl vyslán národohospodářským ústavem při České akademii věd do laboratoří bratří Lumiérů a do Spojených francouzských barváren, kde pracoval do 1920. Poté byl zaměstnán jako vedoucí barvářský chemik v Praze. V laboratořích Lumiérů však pracoval ještě několikrát a 1931 tam vyřešil způsob barevného zvětšování při umělém světle. Od 1921 znovu pokračoval ve výzkumech s přenosem barevného fot. obrazu na papír a výsledkem byl postup barevné hydrotypie, který byl patentován a za který posléze získal na Světové výstavě v Paříži (1937) zlatou medaili. Vedle autorství tří čs. patentů patří k jeho odkazu řadu odborných článků a fotoilustrací významných obrazových publikací.
Ve své fot. tvorbě se orientoval na barevnou fotografii, v níž se odráželo jeho kultivované barevné cítění. Snažil se o uměřené barevné ladění, někdy jen ve valérech jednoho převládajícího tónu. Ve výběru témat byl univerzálním autorem, fotografoval zátiší, krajinářské fotografie, portrét, reportáž, akt, reklamní fotografii i fotografii ryze vědeckou. Jeho oblíbeným námětem byly krajiny. V dějinách barevné fotografie u nás má zcela mimořádné místo.
Odkazy:
Vlastní texty: Fotografie v přirozených barvách na deskách autochromových a deskách Agfa pro barevnou fotografii. Praha 1916; Nové desky pro fotografii v přirozených barvách „Agfa-Farbenplatten“. Fot. obzor,1916, s. 46-50; Fotografie v přirozených barvách na Lumierově filmcoloru. Fot. obzor 1931, s. 166-170; Výstava fotografií v přirozených barvách Dra Ing. K. Šmirouse a připojených kolekcí. Katalog ČKFA Nekázanka, Praha 1932; Fotografie v přirozených barvách na nových filmech. Fot. obzor 1935, s. 7-8; Kodachrom a Agfacolor-neu, nové filmy pro barevnou fotografii. Fot. obzor 1938, s. 71-72, 81-82; Dnešní stav barevné fotografie. ČsF V, 1950, č.2.
Literatura: J. Pečírka: 50 let barevné fotografie Ing. Dr. Karla Šmirouse. Katalog Praha 1960; A. Fárová: Barevná fotografie Ing. Dr. Karla Šmirouse. Katalog Český Krumlov 1971; J. Číp, R. Jung, P. Scheufler: Karel Šmirous. Autochromy z let 1908-1955. Praha 1993; R. Jung: Dr. Ing. Karel Šmirous, jeho dílo vědecké a fotografické. Magisterská práce FAMU, Praha 1994; P. Scheufler: Galerie c. k. fotografů, Praha 2001.
