Základní data  vybraných fotografů a fotografek působících  v českých zemích do roku 1918. Kromě Pavla Scheuflera se na některých medailoncích podíleli další autoři.

Markl, Antonín

22. 1.1836 Podrážek u Dvořiska u Chocně - 3. 8. 1907 Praha.

Autor prvních česky psaných fotografických příruček, lektor prvních fotografických kurzů, průkopník světlotisku, chemik.

Pocházel z rodiny revírníka na panství Rudolfa Kinského, v patnácti se stal sirotkem. Za studií  na reálce v Praze činil "představení z přírodní magie", o čemž si nechal vystavit potvrzení. Své znalosti z chemie doplňoval na přednáškách o chemické technologii, analytické chemii a hutnictví na pražské technice,  po zakončení vysokoškolského studia v Praze odešel  studovat do Göttingen, kde dosáhl doktorátu filozofie. Fotografickou živnost si podle záznamu v Archivu města Prahy přihlásil roku 1859 do Sluneční  ulice čp.73/II, kde ho uvádějí také pražské adresáře a nejstarší dochované fotografie. Na čas měl ateliér také v  čp. 565 v Celetné ulici.
Roku 1863 Marklovi vydal  knihu Fotografie nynější doby na základě vědy a zkušeností založená pražský obchodník fotopotřebami Alois Kreidl.  Jednalo se o první fotografickou příručku v české řeči. V roce 1864  Markl vydal vlastním nákladem knihu Fotografie na suchém kolodiu..., zaměřenou především na předávání praktických zkušeností. Podle  Návěští fotografického a chemického ústavu, uveřejněného v obou knihách,  Markl  také fotografii přímo vyučoval a vyřizoval také písemné dotazy. V létě 1866  Prahu opustil patrně z obavy z pruské okupace a pobýval na Moravě. Počátkem roku 1870 bydlel však již v Praze, kde se  9.  3. 1870  narodil syn Bohuslav, který se později stal fotografem. Jako povolání měl  otec  v matrice uvedeno  „lučebník“. Zdá se, že právě za pobytu na Moravě  se  Markl začal odklánět od fotografie a hledal uplatnění  v jiných oborech. Intenzívně se zabýval především světlotiskem a výsledkem jeho bádání byla německy psaná publikace Nejnovější pokroky fototypie (světlotisku), vydaná v Praze roku 1870. Ve spolupráci s Marklem a litografem Kučerou se také Jindřich Eckert zabýval světlotisky, které byly v dubnu 1871 nejprve vystaveny  v místnostech Pražské průmyslové jednoty. Eckert poté - opět ve spolupráci s Marklem - vytvořil světlotiskové faksimile kodexu Scriptum  super Apocalypsim cum imaginibus..., vydané k 900. výročí založení pražského biskupství.  Faksimile bylo pak vystaveno na Světové výstavě ve Vídni, kde získalo od Fotografické společnosti  Voigtländrovu medaili.  
1. srpna 1871 přijal Antonín Markl, druhdy významný fotograf a „první učitel fotografie u nás“,  místo ředitele škrobárny v Sezemicích u Pardubic  a fotografováním se již aktivně přestal zabývat. Ve fotografické tradici rodu Marklů pokračoval syn Bohuslav, který si asi     od roku 1896 zařídil vlastní fotoateliér v Nové Pace a v roce 1919 v Praze Vršovicích.

Odkazy:
Vlastní texty: Fotografie nynější doby na základě vědy a zkušenosti  založená. Alois  Kreidl, Praha 1863;  Fotografie na suchém kolódiu. Vlastním  nákladem Praha 1864;  Die neuesten Fortschritte der Phototypie. A.G. Steinhauser, Praha 1870;

Literatura a podrobnější informace o Antonínu Marklovi jsou ZDE.

Poděkování:

Děkuji panu S. Hrnčířovi za možnost studovat v rodinné kronice a v rodinném archívu.