Vydavatel a fotograf, autor druhého nejstaršího rozsáhlého souboru fotografií Šumavy

Původní profesí učitel byl ve svém fotografickém vzdělání autodidakt a považoval se za amatéra. Jako fotoamatér je roku 1883 uváděn i v prestižním fotočasopise Photographische Correspondenz (s. 94). Na svých snímcích však uváděl iniciálu jména "M. Kopecký". Důvod mohl mít stejný jako známý vynálezce Jakub Husník, který jako učitel, tedy státní zaměstnanec, uváděl svou pražskou fotografickou firmu na jméno manželky Marie. Každopádně Kopeckého kabinetky nesou označení „Original Aufnahmen  und eigener Verlag M. Kopecký Winterberg“, tedy Vimperk. Na mladších záběrech inzeroval „eigener Verlag (früher in Winterberg) jetzt  Oberleutendorf", tedy Litvínov. Cykly mají název německy: Böhmerwald-Album, Böhmerwald, Bayerischer Wald. Některé jsou číslované, přičemž občas různý záběr má stejné  číslo. Podle charakteru snímků lze jejich vznik datovat kolem let 1885 - 1886.  Celkový počet Kopeckého  snímků Šumavy, pošumaví, Novohradských hor a Českého lesa odhaduji na 100 - 150. Jedná se především o kabinetky. Ač jich bylo pořízeno větší množství, jsou vzhledem ke svému stáří poměrně vzácné. Ve srovnání se svým předchůdcem Woldanem jsou Kopeckého snímky technicky kvalitnější.

        Roku 1895 odešel Kopecký z Vimperka do Prahy, kde prý fotografoval jen příležitostně. Několik jeho snímků je v díle Letem českým světem, vydávaném v letech 1896 - 98. Okolnosti jeho hry se jménem je nutné ještě  archivním výzkumem prověřit, užitečné by bylo sepsat katalog všech jeho šumavských snímků.

Odkazy:

Photographische Correspondenz XX, 1883, s 94; P. Scheufler: Šumava na nejstarších fotografiích. Baset, Praha 2003; J. Lhoták: Dějiny fotografie v Sušici, Muzeum Šumavy, Sušice 2010