Významný slezský fotograf krajinář, který u nás zachytil  zejména Krkonoše a Česko-saské Švýcarsko  v počátcích turistiky a nástupu vizitek

Halmovo komplikované fotografické podnikání zrekonstruoval jeho dějepisec  Dieter Lorenz (viz Odkazy). Karl Robert Halm, jak zní celé jeho jméno,  se poprvé objevil jako samostaný fotograf v Žitavě (Zittau), kde roku 1868 získal domovské právo a působil zde až do roku 1879. V letech 1869 - 71 měl ještě filiálku v nedalekém Neugersdorfu. Byl zřejmě nejen velmi podnikavý, ale také rád cestoval.   Roku 1879 přenesl své hlavní studio s obchodem ze Žitavy do Hermsdorfu, kde již asi roku 1877 založil filiálku a odkud měl do Krkonoš nejblíž. Další pobočky měl v letech 1874 - 85 ve Warmbrunnu (Cieplice) a v Hirschbergu (Jelenia Góra), kde ji 1880 převzal jeho nejstarší syn Alexander (1856-1946). V letech 1885 - 87 je doloženo jeho působení ve Zhořelci (Görlitz) na adrese Langestraße 49.
    V celém tomto období se patrně zabýval především fotografováním krajin a míst na vizitkový, kabinetní a stereo formát. Pracoval v Krkonoších, Horní Lužici, Sasko-českém Švýcarsku a také ve Waldenburských horách, Jizerských horách a na dalších místech v Čechách. Počet jeho dochovaných snímků je vzhledem k době vzniku imponující. Vedle H. Krone jak v Česko-saském  Švýcarsku tak v Krkonoších patřil vůbec k nejvýznamnějším a nejplodnějším říšskoněmeckým fotografům 70. a 80. let.
    Vedle přírodních památek fotografoval zejména objekty související se začínajícím turistických ruchem: ubytovací boudy a pohostinství. Byl zřejmě prvním, kdo v uvedených horách fotografoval zimní motivy. Své snímky rád oživoval stafáží, u sterefotografií se pečlivě snažil o plastický efekt. Jelikož Halm své snímky prodával poměrně dlouho, bývají identické fotografie občas označeny různými roky a místy vydání. Zjistilo se také, že některé jeho snímky jsou dokonce označeny jménem jiného slezského fotografa P. Kriegela z Warmbrunnu, k němuž se desky s negativy asi dostaly po zániku tamní Halmovy firmy. Stejné záběry jako Halm užil rovněž  C. Eckenrath z Berlína
    Po 1887 se Halmova  stopa ze Slezska vytrácí. Několikrát se poté přestěhoval - roku 1887 do Zerbst v Anhaltsku, roku 1896 do Mügeln u Drážďan (dnes součást Heidenau). V letech 1902-03 působil jako fotograf v Hainsbergu (dnes součást Freital) v Sasku a v roce 1904 se usadil jako fotograf v Eisenachu, kde posléze s fotografickou živností skončil.  V tomto pro Halma seniora asi ne příliš úspěšném období vystupovali  jako výrazní fotografové-krajináři především jeho čtyři synové.  Vedle nejstaršího syna Alexandera Halma, který od 1. 8. 1880 obhospodařoval ateliér v Hirschbergu,  se zejména krajinářskou fotografií zabýval Emil Halm v Lügeln.  Také  Max (1863-1927) a Paul (1865-1932) byli fotografy. Robert Halm tedy založil fotografickou dynastii, která pokračovala v dětech Alexandra Halma do čtvrté generace. 

Odkazy:
P. Scheufler: Krkonoše na nejstarších fotografiích. Baset, Praha 2002; P. Scheufler, P. Joza: České Švýcarsko na nejstarších fotografiích. Baset, Praha 2006; Kolektiv editorů a autorů: Krkonoše Příroda - historie - život. Baset 2007; D. Lorenz: Robert Halm (1828-1910). Landschafts-Photograph und Begründer einer Photographen-Familie. Neues Lausitzisches Magazin 12 (2009), s. 131-147; D. Lorenz: Fotografie und Raum. Beiträge zur Geschichte der Stereoskopie. Waxmann Verlag 2012 (!), s. 65 - 99.

Dobové originály pocházejí ze Sbírky Scheufler.  Jakékoliv jejich užití, včetně stažení, je možné jen po souhlasu majitele a uvedení zdroje.