Portrétní fotograf v Prostějově, jehož snímky vytvářené ze záliby  jsou  pozoruhodným dokladem soudobého životního stylu.

O životní dráze a cestě k fotografii Franze Fiedlera staršího není mnoho známo, což kontrastuje se zpracováním díla jeho syna Franze. Portrétní fotografický ateliér provozoval v Prostějově prokazatelně od 1894, není však vyloučeno, že zde působil jako fotograf již dříve. Krátce měl filiálku ve Šternberku. Ateliér by zaměřen na portrét, který nevybočoval z rámce běžné živnostenské produkce. Z hlediska dějin fotografie jsou mnohem zajímavější jeho nezakázkové práce, které dokazují fascinaci fotografováním a Fiedlerovy improvizační a technické schopnosti. Se svou první chotí Marií (10. 1. 1860 - 28. 12. 1908), rodačkou z Prostějova, na rodinných výletech vytvářel zábavné momentky, kde významnou roli hrával velociped. V živnostenských fotografických kruzích byl podobný “amatérský” přístup k zafixování veselých vzpomínek ojedinělý a představuje velmi zajímavý  dokument soudobého životního stylu a směřování fotografie k její nové funkci, typické pro fotografii 20. století - totiž privátního záznamníku vlastních prožitků a pocitů.
    Technické novinky Fiedlera zřejmě fascinovaly; již 1886 získal koncesi na montáž telefonu a telegrafu, kterou zřejmě měl až do konce života. Po úmrtí manželky se po třech letech  znovu oženil se zaměstnankyní fotoateliéru Eleonorou. Nekonvenční rodinné prostředí nepochybně výrazně ovlivnilo  syna Franze i dceru  Johannu, která po smrti otce provozovala rodinný fotoateliér.  

Odkazy:
A. Dufek: Ateliér Fiedler. Dům umění města Brna, Brno 1981 (katalogvýstavy); A. Dufek: Franz Fiedler Fotografie. Kant, MG, Brno 2005 (tam přehled literatury a pramenů).