Vyrůstal mezi deseti sourozenci, otec Markus Adler měl chemickou výrobnu. Počátky jeho živnostenské fotografické činnosti jsou zřejmě v v Kronstadtu v Sedmihradsku, kde si v letech 1870/71 zřídil fotografický ateliér (na adrese Purzengasse), z něhož se zachovaly vizitky. V letech 1872/73 začal tento ateliér působit pod hlavičkou "Bratři Adlerové", roku 1875 ohlásil působnost v tomto ateliéru pouze bratr Leopold (*12. 7.1848 v Praze Nuslích - +8. 5.1924 Kronstadt). Leopold Adler se stal jedním z nejznámnějších fotografů jihovýchodní výspy Rakousko-Uherska, Sedmihradska (součásti dnešního Rumunska), známým nejen portrétní tvorbou, ale zejména místopisnou fotografií. Podle údajů v Archivu hl.m.Prahy také další ze sourozenců, Adolf Adler, byl "fotografem v Sedmihradsku" (jde možná o chybu ve jméně, protože na sedmihradských vizitkách se objevuje vedle výše uvedených jen ještě "Alfred").
Moritz Adler ze Sedmihradska zřejmě roku 1875 odešel a stopy po jeho fotografické aktivitě se vytrácí na šest let. Zřejmě hledal uplatnění jako fotograf v jiných městech. 31. 3. 1881 si podal žádost o povolení fotografické živnosti v Praze na Novém Městě a ta byla 20.4. 1881 kladně vyřízena. Původní fotoateliér v Praze v Žitné 36 (čp.1440/II) rozšířil roku 1883 o filiálku v ulici Na příkopě 2 (čp.846/II). Od roku 1890 měl ateliér jen v Charvátově ulici č. 8 (41/II) naproti Platýzu (po fotografovi Hasselovi). Na Jubilejní výstavě 1891 a Národopisné výstavě 1895 měl vlastní stánek. Vydal kabinetky z pohledy z obou výstav. Podle archivního záznamu z 28.10.1897 zřídil pobočné závody v Benešově a Karlových Varech, kde si získal významné renomé.

Nejasné je působení ve Strakonicích, kde  “První umělecký ústav fotografický”  na “Velkém náměští číslo 217” působil pod jménem Max Adler. (S uvedením jména Max místo Moritz se setkáváme i v archivních pramenech při přesídlení na Královské Vinohrady). V  Kalendáři  českých fotografů na rok 1914  je Moric Adler uváděn mezi členy Společenstva fotografů v obvodu pražské obchodní a živnostenské komory na adrese  Spálená 49. 

Z ateliérů se zachovaly portréty sice mírně nadprůměrné kvality, ale signované místopisné a žánrové fotografie a snímky událostí, nalézající poměrně četné uplatnění v periodickém tisku, bývají někdy mimořádné výběrem motivu a nekonvenčním ztvárněním. Příkladem může být  světlotisková pohlednice, vydaná vlastním nákladem k inkanonizaci Lva Skrbenského 20. února 1900. Počtem zastoupených místopisných snímků (23) byl Adler čtvrtým nejpočetněji zastoupeným fotografem v prestižním fotografickém díle Letem českým světem  z let 1896-98.   Nad běžné chování živnostenského fotografa Moritz Adler vynikl podnikatelskou aktivitou (filiálky, zastoupení na výstavách, vydavatelská činnost), která z něho činí mimořádně zajímavou osobnost, jejíž život a dílo  by mělo být ještě podrobněji zkoumáno.  

Odkazy: Lexikon der Siebenbürger Sachsen. Innsbruck 1993; P. Scheufler: Bratři Adlerové. Antique V, 1998, č. 7-8, s. 68-69; P. Scheufler: Galerie c. k. fotografů;  P. Scheufler:Osobnosti fotografie v českých zemích do roku 1918. 

Prameny: AMP; snímky, Matriční záznam o narození a obřízce  židovské náboženské obce Praha Michle