Počátky fotografie v Karlových Varech

Vedle Brna, Prahy a Litomyšle jsou Karlovy Vary kolébkou fotografie v českých zemích. V 19. století byly po Praze fotografy nejvíce navštěvovaným  městem! V roce 1841 zde pobýval Anton Georg Martin, který zhotovil několik daguerrotypických pohledů na město.  O rok později vydali bratří Franieckové v Karlových Varech  publikaci "Guide des étranger á Carlsbad et dans ses environs", která je dosud jediným známým příkladem využití daguerrotypie pro ilustraci knihy vydané v Čechách. V průvodci  je také inzerován prodej litografií vytvořených podle daguerrotypií.  
Dobrou pomůckou pro mapování počátků fotografie v Karlových Varech jsou lázeňské noviny, kde v přehledu  hostů bývají někdy uváděny jejich profese. I když je uvedeno "Daguerrotypist" nebo "Photograph" není samozřejmě  jisté, že dotyčná osobnost se v Karlových Varech daguerrotypií zabývala.  Již v prvním desetiletí fotografie se jedná o desítky jmen a je tudíž pravděpodobné, že o lázeňské sezóně se tu vystřídalo každý rok několik kočovných daguerrotypistů. Stálý celoroční daguerrotypický ateliér tu ovšem neexistoval. Popularita daguerrotypie zapůsobila i na ředitele  karlovarského lázeňského orchestru, který na repertoáru v polovině 19. století uváděl  i „Daguerrotyp - Galop“.
V Almanachu de Carlsbad psal karlovarský  lékař Jean de Carre, že lázně v červnu 1843  navštívili vídeňský malíř a daguerrotypista  Joseph Heinrich Günsbauer a daguerrotypický pomocník z Pešti  Johann Pichler. V lázních také například portrétoval jeden z nejvýznamnějších německých daguerrotypistů Eduard Wehnert, jehož manželka po Wehnertově smrti pokračovala dál v portrétní tradici.  V sousedních  Mariánských Lázních  v září 1842 působil daguerrotypista Stark, který zhotovil dodnes zachované portréty  Pavla Josefa Šafaříka a jeho ruského přítele Pogodina.    
Pro vývoj  fotografických pohledů na Karlovy Vary měl klíčové postavení František Fridrich z Prahy, který zde měl asi od roku 1867 svůj fotografický obchod. Nejstarší cykly stereofotografií Karlových Var zhotovil právě Fridrich.  Vedle něho měli ve známých lázních své filiálky v 19. století také další pražští fotografové - Moritz Winter, Samuel Kohn a Moritz Adler. V sousedních Mariánských Lázních měl svou významnou pobočku Jan Langhans, který fotografoval rovněž Karlovy Vary. Majitel největší sítě fotoateliérů ve střední Evropě Carl Pietzner vybudoval v Karlových Varech všeobecně známý "Pietzner Haus", užívaný od roku 1901. Pietznerova signatura se snímky Karlových Varů se objevuje na množství kabinetek i na snímcích velkých formátů. Kolem přelomu 19. a 20. století často fotografoval Karlovy Vary na kabinetky také  Wilhelm Jerie a na stereofotografie Hans Girschick, jehož plastické pohledy byly rozšiřovány také světlotiskem.